Závody nadcházejícího víkendu se odehrávají v části města a na předměstí Zlína.
Páteční sprintové štafety v sídlišti Zlín Jižní svahy. Klasický městský terén s parkovými partiemi mezi činžovními domy, v mírném svahu. Zajímavostí mohou být některé etapy výstavby, zejména terasové domy a tzv. „hokejky“, dvojbloky domů se zahradním atriem mezi bloky a s několika různými průchody masivem domů. A také několika úrovňový objekt „Segment“ obklopený a protkaný rébusem schodišť, průchodů a obchodních pasáží.
Sobotní a nedělní štafety se odehrají na Zlínských Pasekách, tedy v lesním masivu severně od města. Je to známý terén, již se tam odehrála řada velkých i místních závodů. Ale několik slov k terénu mi připadá vhodné říci.
Klasický valašský terén se zde ještě nerozvinul do vysokých hřebenů a hlubokých roklí, takže profil tratí bude příjemný. Nejzajímavější tvary v terénu jsou vytvořeny erozí zdejšího flyšového podloží, tedy klikatými a větvícími se žleby, sesuvy v různém stáří a stavu, místy zvlhčené bažinkami a vodotečemi. Protože ale bylo v minulých letech výrazné sucho, jsou tyto vodní objekty na minimálních stavech. Porosty jsou ve většině prostoru smíšené, někde čistě listnaté, ale i partie druhotných smrkových monokultur – k těm něco podrobněji níže. Otevřené, prosvětlené partie lesa docela rychle a vydatně zarůstají náletovými semenáčky a bylinnou lesní vegetací. Takže se můžete těšit na porostovou mozaiku všech odstínů, od bílé, po sytě zelenou. Kamenité a skalnaté objekty se v našem terénu nenajdou, zato poměrně hustá síť cest a průseků ano.
Zajisté víte, že v okolí Zlína bylo v loňském roce ohnisko nákazy Afrického moru divokých prasat. Uzavřená oblast se zákazem vstupu se přímo dotýká našeho závodního prostoru z východu. U silnice si můžete všimnout elektrických plotů a pachových zábran. Tento Damoklův meč nad námi visel celé období příprav závodu. Ale nákazu se podařilo udržet v uzavřeném území a naše závody nakonec zákazem vstupu do lesa ohroženy nejsou.
Jiným palčivým problémem je ale aktuální „zdravotní“ stav lesa. Zlínsku se sice vyhnuly větrné smrště, které vloni zdecimovaly řadu lesů na severní Moravě. Ale vlivem minulých suchých let oslabené smrkové porosty jsou masivně napadeny kůrovcem. Lesníci v současnosti přikročili k plošným těžbám napadených porostů. V prostoru závodů v dnešních dnech pracují nejméně dvě linky výkonných těžebních strojů „Harvestorů“ a každodenně tak vznikají nové paseky. Na některých z nich pak po vyvezení vytěžených kmenů pracují těžké traktory s drtiči, které část pařezů, větve a zbytky po těžbě rozdrtí do štěpky, připomínající čerstvě zrytý a uhrabaný záhon. Takto ošetřené plochy jsou snadno běhatelné a nehrozí na nich škobrtání a lezení přes hromady větví. Většina pasek není tzv. „holoseč“, ale zůstávají na nich zdravé listnaté stromy, modříny, borovice, apod., takže vznikající plochy jsou většinou vykreslené značkou 404 Divoký otevřený prostor s rozptýlenými stromy. Ačkoli se snažíme se staviteli i rozhodčími zachytit maximum aktualizací, je mimo naše možnosti zjistit od vlastníků či správců lesa, kde a kdy budou těžby probíhat a už vůbec je nemůžeme nějak ovlivnit. Proto vás žádáme o shovívavost, jestli v terénu narazíte na zcela novou těžbu, kterou jsme nestihli zanést do mapy.
To, co popisuji, není výlučně zlínský problém, bohužel se to týká většiny lesů v ČR. Takže připravme se na to, že se s tímto problémem budeme setkávat často, v podstatě všude, kde byly v minulosti vysazovány smrkové monokultury.
Přeji vám jenom samé pěkné zážitky ve zlínských terénech.
Bob Háj